Principy designu: Fibonacciho posloupnost

Jedná se o posloupnost čísel, v níž je každé jedno číslo vždy součtem dvou předcházejících čísel. (1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34…) Vzory této posloupnosti najdeme běžně v přírodě, květech rostlin, strukturách lastur, v lidských kostech ale také ve spirálách galaxií. Má se za to, že vzory založené na Fibonacciho posloupnosti jsou estetické, právě proto že je oko podvědomě vnímá všude kolem sebe.

Fibonacci neboli Leonardo Pisano (1175–1250) byl matematik z Itálie. Na posloupnost přišel při matematickém popsání růstu populace králíků.

Vzory Fibonacciho posloupnosti využívají umělci nejen v designu, ale také v poesii a hudbě. Využil jí například Beethoven ve své Páté symfonii. Le Corbusier propojil hlavní lidské proporce s touto posloupností při tvorbě Modulora, systému architektonických proporcí a měřítek, který má pomáhat designérům vytvářet harmonické návrhy.

Le corbusier Modulor

První grafické zobrazení Modulora z roku 1946.

Tvrdí se také, že logo Applu je přesně vypočítané a vychází z geometrické sestavy kružnic s průměry odpovídající Fibonacciho posloupnosti.

apple logo zlaty rez

Rob Janoff navrhnul logo Applu s přihlédnutím k Fibonacciho číselné řadě.

Jak je vidět na předešlém obrázku Fibonacciho posloupnost se také používá v souladu se zlatým řezem. Tyto dva principy spolu totiž úzce souvisí. Výsledkem podílu jakýchkoli sousedících čísel ve Fibonacciho posloupnosti je přibližná hodnota zlatého řezu. O zlatém řezu nejspíš věděli už ve starověkém Egyptě. První zmínku o něm se ale podařilo objevit až v antickém Řecku. Ve středověku a v renesanci byl zlatý řez nazýván „božským poměrem“ a byly mu připisovány skutečně božské vlastnosti. Podrobně ho studoval například Leonardo da Vinci.

Fibonacciho číselnou řadu využívá při svých návrzích i módní návrhář Sid Neigum.

fibonacciho rada moda 1 SID NEIGUM

fibonacciho rada moda 2 SID NEIGUM

fibonacciho rada moda 3 SID NEIGUM

fibonacciho rada moda 4 SID NEIGUM

Také katalánský architekt Antoni Gaudí vycházel ve svých návrzích z přírodních zákonitostí. Fibonacciho posloupnost mu byla známá a využil jí například při návrhu barcelonského chrámu Sagrada Família. dve hlavy fibonacciho posloupnost gaudi sagrada familia 1

dve hlavy fibonacciho posloupnost gaudi sagrada familia 2

Chrám svaté rodiny (Sagrada Família) ve španělské Barceloně se staví od roku 1882 dodnes.

Využití Fibonacciho řady dodá designům harmonii, zdánlivou dokonalost a přirozenost. Důkaz toho, že Fibonacciho princip najdeme všude kolem nás.

fibonacciho posloupnost v prirode 1

fibonacciho posloupnost v prirode 2

fibonacciho posloupnost v prirode 3

fibonacciho posloupnost v prirode 4

fibonacciho posloupnost v prirode 5

fibonacciho posloupnost v prirode 6

fibonacciho posloupnost v prirode 7

fibonacciho posloupnost v prirode 8

fibonacciho posloupnost v prirode 9

Mohlo by se Vám líbit

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *